Změny v českém právu obchodních společností rok 2026

Digitalizace pracovněprávní agendy a nová hlášení

Jednou z nejvýraznějších změn, která se plně projeví v praxi let 2025 a 2026, je digitalizace pracovního práva a zpřísnění evidence takzvaných dohodářů (DPP). Stát postupně opouští papírové formuláře a přechází na systémy, kde zaměstnavatelé reportují data elektronicky a v reálném čase či v měsíčních intervalech. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) se stává klíčovým datovým uzlem.

Významnou změnou je povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP) do registru ČSSZ, a to i ty, kteří dosud nepodléhali odvodům pojistného. Tento krok směřuje k sčítání výdělků z více dohod u různých zaměstnavatelů a zamezení obcházení pojistných povinností. Pro firmy to znamená nutnost aktualizovat mzdové systémy a nastavit procesy tak, aby byla hlášení odesílána včas.

Tato změna nese zásadní dopady pro firmy všech velikostí, a to i pro zahraniční subjekty zaměstnávající v ČR lokální personál. Klíčovým rysem nové úpravy je odpovědnost zaměstnavatele za správnost dat v registrech. Nestačí již jen vyplatit odměnu; podstatné je, zda byla splněna notifikační povinnost vůči státu. Právě na tyto aspekty se zaměřují kontrolní orgány, přičemž digitalizace jim umožňuje automatizovanou kontrolu.

Praktické dopady a sankční režim

Porušení povinností souvisejících s evidencí a hlášením zaměstnanců se již netýká pouze administrativních vytýkacích řízení. Úřady inspekce práce mají možnost ukládat citelné sankce.

V případě nesplnění registračních povinností nebo nevedení řádné evidence pracovní doby hrozí pokuty, které se mohou v závislosti na závažnosti a velikosti zaměstnavatele vyšplhat až do stovek tisíc, v extrémních případech až milionů korun.

Významnou novinkou v oblasti odměňování je také transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování. Zaměstnanci získávají silnější nástroje pro zjišťování informací o průměrných mzdách na srovnatelných pozicích. Mlčenlivostní doložky zakazující zaměstnancům sdílet informace o vlastní mzdě se stávají nevymahatelnými.

Flexibilní novela zákoníku práce: Návrhy pro rok 2026

Pracovní právo v České republice prochází diskusí o tzv. flexibilní novele, která má za cíl rozhýbat pracovní trh. Pokud legislativní proces proběhne podle očekávání, rok 2026 by mohl přinést změny v oblasti zkušebních a výpovědních dob, což je klíčové pro mezinárodní investory zvyklé na flexibilnější trhy.

Diskutuje se o prodloužení maximální délky zkušební doby a také o možnosti jejího dodatečného prodloužení písemnou dohodou. Pro zaměstnavatele by to znamenalo větší prostor pro ověření kompetencí klíčových expertů, zejména při náboru ze zahraničí.

Zásadní navrhovanou změnou je úprava běhu výpovědní doby. Návrhy směřují k tomu, aby výpovědní doba začínala běžet dnem doručení výpovědi, nikoli až prvním dnem následujícího měsíce. Tato změna by výrazně zrychlila proces ukončování pracovních poměrů a snížila náklady firem. Je však nutné sledovat finální znění zákona, jelikož tato oblast podléhá silným politickým vyjednáváním.

Specifickou oblastí je podpora spoření na stáří. Zaměstnavatelé se musí připravit na povinnosti spojené s příspěvky na penzijní produkty pro zaměstnance v náročných profesích, což vyžaduje přesnou kategorizaci prací a součinnost s poskytovateli zdravotních služeb.

Pracovní úrazy a digitalizace BOZP

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) pokračuje trend digitalizace. Hlášení a záznamy o úrazech se postupně přesouvají na digitální portály Státního úřadu inspekce práce. Pro firmy s mezinárodním vedením je klíčové zajistit, aby lokální management měl přístup do těchto datových schránek a portálů.

Zanedbání elektronické notifikace úrazu může vést k problémům s krácením pojistného plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Daňové a účetní změny: Konsolidační balíček a nové limity

Daňová a účetní oblast v České republice vstřebává dopady konsolidačního balíčku, jehož účinky jsou rozloženy do let 2024–2026. Změny ovlivňují jak zdanění korporací, tak fyzických osob a vyžadují revizi daňových strategií, zejména u holdingových struktur.

Daňové odpočty na výzkum a vývoj

Oblast odpočtů na výzkum a vývoj (VaV) zůstává pro firmy atraktivní, ale zároveň pod drobnohledem správce daně. Legislativa umožňuje uplatnit odpočet nákladů na VaV od základu daně, přičemž klíčové je prokázání prvku novosti a technické nejistoty.

Firmy by měly věnovat zvýšenou pozornost formální správnosti projektové dokumentace, která musí existovat před zahájením projektu. V roce 2026 bude nadále klíčová možnost přenosu nevyužitého odpočtu do následujících období, což umožňuje optimalizaci daňové povinnosti v závislosti na ziskovosti.

Sociální pojištění a zvýšení odvodů OSVČ

Významnou úpravou, která dopadá na podnikatele – fyzické osoby, je postupné navyšování minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. V roce 2026 se tento základ dále zvyšuje v souladu s plánem konsolidace veřejných financí.

To znamená vyšší fixní náklady pro OSVČ. Pro zahraniční společnosti spolupracující s českými kontraktory to může znamenat tlak na zvyšování sazeb ze strany dodavatelů.

Zdanění prodejů firem a podílů

Pravidla pro osvobození příjmů z prodeje podílů ve společnostech prošla v rámci konsolidačního balíčku úpravou. Zavedení limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů ve výši 40 milionů Kč na poplatníka vyvolalo potřebu přehodnotit exit strategie.

Pro rok 2026 musí investoři a majitelé firem počítat s tím, že prodeje přesahující stanovené limity mohou podléhat zdanění, pokud nejsou splněny specifické podmínky nebo využity jiné struktury. Doporučuje se konzultovat konkrétní situaci s daňovými poradci, zejména u transakcí s mezinárodním prvkem.

Zrušení srážkové daně u členů orgánů nerezidentů

V oblasti mezinárodního zdanění je důležité sledovat změny v režimu zdanění příjmů členů statutárních orgánů, kteří jsou daňovými nerezidenty. Trend směřuje k sjednocení režimu s rezidenty, což může znamenat přechod od konečné srážkové daně k povinnosti podávat daňové přiznání v ČR.

Audit a účetnictví: Zvýšení limitů

Novela zákona o účetnictví transponuje evropské směrnice a přináší navýšení limitů pro povinný audit účetní závěrky. Hodnoty obratu a aktiv, při jejichž překročení vzniká povinnost auditu, se zvyšují, což reflektuje inflaci.

Část menších a středních firem tak vypadne z povinnosti mít auditovanou závěrku, což sníží jejich administrativní náklady. Naopak pro velké skupiny a holdingy zůstává audit klíčovým nástrojem transparence vůči bankám a investorům.

Contact us via Anywhere.legal and get tailored legal support for your cross-border operations.

Nařízení o umělé inteligenci (AI Act): Povinnosti pro rok 2026

AI Act je přímo účinný předpis, který v roce 2026 dopadne na firmy v plné síle. Zatímco některé zákazy platí již dříve, v srpnu 2026 končí přechodné období pro většinu povinností týkajících se tzv. vysokorizikových AI systémů.

Co to znamená pro byznys?

Pokud vaše firma vyvíjí, nasazuje nebo používá systémy umělé inteligence v oblastech jako je nábor zaměstnanců, hodnocení úvěruschopnosti, kritická infrastruktura nebo vzdělávání, spadáte pravděpodobně do kategorie vysokého rizika. Od poloviny roku 2026 musíte mít zaveden systém řízení rizik, zajištěnou vysokou kvalitu dat, technickou dokumentaci a lidský dohled.

Zvláštní pozornost musí věnovat firmy používající generativní AI, kde platí povinnosti transparentnosti a musí být jasné, že obsah vytvořil stroj.

Přeshraniční rozměr a pokuty

AI Act má extrateritoriální dopad. Pokud česká firma využívá AI nástroj od dodavatele z USA nebo Asie, musí zajistit, aby tento nástroj splňoval evropské standardy.

Odpovědnost často padá na nasazující subjekt v EU. Pokuty za nedodržení pravidel jsou drastické – mohou dosáhnout až 35 milionů EUR nebo 7 % celosvětového obratu, což převyšuje sankce podle GDPR. Dozor v ČR bude pravděpodobně dělený mezi odvětvové regulátory. Anywhere.legal doporučuje nepodceňovat přípravu a provést audit používaných AI nástrojů včas.

Kybernetická bezpečnost (NIS2): Odpovědnost v dodavatelském řetězci

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, implementující směrnici NIS2, zásadně rozšiřuje okruh regulovaných subjektů. V roce 2026 již bude systém plně funkční. Regulace se nově týká nejen energetiky či bank, ale i potravinářství, chemického průmyslu, odpadového hospodářství a digitálních služeb.

Princip samoidentifikace

Klíčovou změnou je princip samoidentifikace. Firma nesmí čekat na výzvu úřadu, ale musí sama vyhodnotit, zda splňuje kritéria regulovaného subjektu, a pokud ano, zaregistrovat se.

Pro menší firmy je zásadní bezpečnost dodavatelského řetězce. Velcí regulovaní hráči budou smluvně tlačit na své dodavatele, aby splňovali přísné bezpečnostní standardy. Kyberbezpečnost se tak stává nutnou podmínkou pro udržení obchodních vztahů v B2B sektoru.

Obchodní právo a přeshraniční přeměny

Pro holdingové struktury a mezinárodní skupiny je důležitá implementace směrnice o přeshraničních přeměnách, která se plně projevuje v praxi. Zákon o přeměnách obchodních společností zjednodušil procesy přeshraničních fúzí, rozdělení a přemístění sídla.

Flexibilita a mobilita

Nově je snazší realizovat přeshraniční rozdělení vyčleněním, což je efektivní nástroj pro restrukturalizaci aktiv. Zároveň došlo k digitalizaci komunikace mezi obchodními rejstříky členských států EU. Osvědčení pro přeshraniční přeměnu lze získat a předat elektronicky, což zrychluje celý proces.

Je však třeba dbát na ochranu věřitelů a zaměstnanců, která byla posílena. Společníci nesouhlasící s přeměnou mají garantovaná práva na odkup podílu. Tyto transakce vyžadují precizní koordinaci právníků a daňových poradců v obou dotčených zemích, což je ideální úkol pro platformu typu Anywhere.legal.

Rodinné právo a mezinárodní prvek: Modernizace

V oblasti rodinného práva se připravují změny občanského zákoníku, které by mohly být v roce 2026 účinné. Cílem je zjednodušení rozvodového řízení a úprava pravidel péče o děti s důrazem na dohodu rodičů.

Pro mezinárodní rodiny, kde partneři pocházejí z různých zemí nebo rodina žije v zahraničí, jsou tyto změny zásadní. Možnost řešit rozvod a péči v jednom řízení a důraz na mimosoudní dohodu zrychluje proces a snižuje náklady. V přeshraničních případech je však vždy nutné řešit kolizi právních řádů a určit, který soud je příslušný, což vyžaduje expertní právní posouzení.

Udržitelnost a ESG: CBAM a obaly

Rok 2026 je klíčový pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Od 1. ledna 2026 končí přechodné období a dovozci vybraných komodit ze zemí mimo EU budou muset nejen reportovat emise, ale také nakupovat certifikáty CBAM. To přímo ovlivní cash-flow a cenotvorbu firem zapojených do mezinárodního obchodu.

Zároveň se zpřísňují pravidla pro obaly. E-shopy a logistické firmy budou muset omezit prázdný prostor v balících a používat recyklovatelné materiály. Tyto změny vyžadují úpravy v logistických procesech a mohou vést k redesignu obalových řešení.

Digitální identita (eIDAS 2.0)

ČR pokračuje v implementaci evropské peněženky digitální identity (EUDIW). Do konce roku 2026 by měly členské státy zajistit dostupnost této peněženky pro občany.

Firmy v sektorech jako bankovnictví, telekomunikace či doprava se musí připravit na povinnost tuto identitu akceptovat. To přinese zjednodušení v ověřování klientů v online prostředí napříč celou EU.

Závěr: Strategická role koordinace a expertizy

Rok 2026 přináší českým firmám mix povinností a příležitostí. Společným jmenovatelem změn je digitalizace, transparentnost a přeshraniční propojení. Ať už jde o reporting DPP, compliance s AI Actem nebo nákup certifikátů CBAM, firmy již nemohou fungovat izolovaně.

Řešení těchto výzev vyžaduje víc než jen administrativní sílu; vyžaduje expertní vhled a schopnost propojit právo, daně a technologie.

V situacích, kdy česká firma expanduje, nebo naopak zahraniční investor řeší compliance v ČR, je klíčová koordinace. Platforma Anywhere.legal umožňuje firmám strukturovat požadavky, centralizovat dokumenty a bezpečně využívat AI pro prvotní analýzy, přičemž finální řešení garantují prověření experti.

FAQ: Časté otázky k legislativním změnám v roce 2026

1. Jaké jsou nové povinnosti při zaměstnávání na DPP?
   Zaměstnavatelé musí elektronicky hlásit všechny dohody o provedení práce (DPP) České správě sociálního zabezpečení, a to i ty nepojištěné. Cílem je evidence souběhu dohod. Při překročení limitů vzniká povinnost odvádět pojistné.

2. Koho se týká povinnost podle AI Actu v roce 2026?
   Plné povinnosti pro vysokorizikové systémy (např. AI v HR, bankovnictví, vzdělávání) nabíhají v srpnu 2026. Týká se to vývojářů i firem, které tyto systémy nasazují (používají). Musí zajistit risk management, kvalitu dat a lidský dohled.

3. Mění se limity pro povinný audit firem?
   Ano, v důsledku harmonizace s EU se limity obratu a aktiv pro vznik povinnosti auditu zvyšují (přibližně o 25 %). Méně malých a středních firem tak bude muset mít auditovanou účetní závěrku.

4. Jak funguje zdanění prodeje firmy v roce 2026?
   Od roku 2025 platí limit 40 milionů Kč pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů (při splnění časového testu). Příjmy nad tento limit mohou podléhat zdanění, pokud není využita speciální valuace nebo přechodná ustanovení. Doporučujeme individuální daňovou konzultaci.

5. Co je to CBAM a kdy začíná platit naplno?
   CBAM je uhlíkové clo na hranicích EU. Od 1. ledna 2026 končí přechodné období a dovozci vybraných komodit (ocel, cement, hliník atd.) musí začít platit za certifikáty odpovídající emisím vypuštěným při výrobě dovezeného zboží.

6. Musím se registrovat podle zákona o kybernetické bezpečnosti (NIS2)?
   Zákon zavádí princip samoidentifikace. Firma si musí sama ověřit, zda spadá do regulovaného sektoru a splňuje velikostní kritéria. Pokud ano, musí se aktivně registrovat u NÚKIB a zavést bezpečnostní opatření.

Potřebujete právní pomoc v mezinárodních záležitostech? Kontaktujte nás prostřednictvím Anywhere.legal.