Zpět na blog
· Tým Anywhere

LkSG a subdodavatelé: Jak zvládat německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích v Polsku a České republice

LkSG a subdodavatelé: Jak zvládat německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích v Polsku a České republice

Německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (LkSG) zásadně mění smluvní požadavky a řízení rizik pro subdodavatele v Polsku a České republice, přičemž jeho dopad zasahuje mezinárodní dodavatelské řetězce. Tento článek vysvětluje praktické dopady a rizika zákona LkSG a podrobně popisuje, jak může přístup podpořený technologiemi – jako je Anywhere.legal – tyto povinnosti efektivně zvládnout a proměnit compliance v konkurenční výhodu.

Pochopení zákona LkSG: rozsah, účel a hlavní povinnosti

Německý zákon o náležité péči podniků v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz, LkSG) vstoupil v platnost 1. ledna 2023. Jde o první komplexní německý právní předpis, který ukládá povinnou náležitou péči v oblasti lidských práv a vybraných environmentálních aspektů napříč globálními dodavatelskými řetězci. Vztahuje se na podniky s ústředím v Německu, které splňují stanovený počet zaměstnanců (původně 3 000, nyní 1 000). Zákon vychází z jedenácti klíčových mezinárodních úmluv o lidských právech a převádí jejich chráněné zájmy – jako je zákaz dětské práce, nucené práce a některých forem poškozování životního prostředí – do konkrétních požadavků na jednání společností.

Působnost LkSG je záměrně široká. Zahrnuje vlastní oblast podnikání podniku, jednání přímých smluvních partnerů a za určitých podmínek i jednání nepřímých dodavatelů hlouběji v dodavatelském řetězci. Zákonná definice „dodavatelského řetězce“ zahrnuje veškeré kroky potřebné k výrobě a dodání produktů nebo služeb, od těžby surovin přes výrobu a přepravu až po dodání koncovému zákazníkovi. To znamená, že výrobce automobilových součástek v Polsku nebo poskytovatel sdílených služeb v České republice může být považován za součást dodavatelského řetězce německého odběratele, i když je právně nezávislý a řídí se místním právem.

Věcně LkSG ukládá řadu povinností náležité péče: zavedení vhodného systému řízení rizik, určení vnitřní odpovědnosti, provádění pravidelných analýz rizik, vydání prohlášení o zásadách (policy statement), provádění preventivních opatření, přijímání nápravných opatření, zřízení mechanismu pro podávání stížností a dokumentování a podávání zpráv o plnění náležité péče. Zákon předpokládá, že tato opatření budou uplatňována přiměřeně a na základě posouzení rizik. Ačkoli je LkSG vymáhán prostřednictvím správního dohledu Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA), a nikoli prostřednictvím nové občanskoprávní odpovědnosti, v případech závažného neplnění povinností stále stanoví potenciálně vysoké pokuty a vyloučení z veřejných zakázek.

Z pohledu subdodavatelů v Polsku a České republice jsou zvláště důležité dva aspekty. Zaprvé, německý odběratel musí prokázat, že posoudil a řešil lidskoprávní a environmentální rizika u svých přímých dodavatelů, což se nevyhnutelně promítá do podrobnějších dotazníků, auditů, smluvních doložek a někdy i kontrol na místě. Zadruhé, pokud německá společnost získá „odůvodněné poznatky“ o možném porušení u nepřímých dodavatelů, musí provést cílenou analýzu rizik a zavést vhodná opatření. Tyto mechanismy vysvětlují, proč jsou i malé a střední podniky (MSP) v Polsku a České republice náhle konfrontovány se smluvními ujednáními a požadavky na compliance odkazujícími na LkSG.

Jak LkSG dopadá na polské a české subdodavatele

Ačkoli je LkSG formálně německým zákonem, jeho praktický dosah sahá daleko za hranice Německa. Německé společnosti podléhající LkSG musí uplatňovat náležitou péči ve vztahu ke svým přímým dodavatelům po celém světě, včetně těch se sídlem v Polsku a České republice. Požadavky LkSG obvykle přenášejí do smluvních podmínek, etických kodexů a procesů onboardingu dodavatelů, čímž vzniká kaskáda povinností.

Pro polské dodavatele interakce s německým právem často doplňuje již tak husté regulatorní prostředí, zahrnující místní pracovní právo, ochranu životního prostředí a specifické předpisy, jako je německý zákon o obalech (Verpackungsgesetz) pro exportéry dodávající balené zboží německým zákazníkům. Zákon o obalech například vyžaduje, aby se zahraniční společnosti uvádějící výrobky na německý trh registrovaly v registru obalů LUCID a zapojily se do duálního systému nakládání s obalovými odpady. Polští dodavatelé musí navíc spolupracovat s německými partnery při zavádění řízení rizik, provádění analýz rizik a dokumentování souvisejících opatření.

U českých podniků je dynamika obdobná. Mohou být dotčeny jako členové nadnárodních skupin, jejichž německá mateřská nebo sesterská společnost přímo podléhá LkSG, nebo jako přímí či nepřímí dodavatelé německých zákazníků. Tyto společnosti jsou vtaženy do systému řízení rizik německého odběratele, jsou žádány o účast na interním reportingu, poskytování informací pro analýzy rizik a provádění preventivních či nápravných opatření. I bez přímého vystavení německým správním sankcím čelí čeští dodavatelé silnému obchodnímu tlaku; odmítnutí spolupráce může vést až k ukončení smlouvy.

Typickým mechanismem, kterým LkSG dopadá na subdodavatele, je smluvní cesta. Němečtí odběratelé upravují své všeobecné obchodní podmínky a nákupní smlouvy tak, aby obsahovaly doložky o náležité péči v oblasti lidských práv a životního prostředí, práva na audit, poskytování údajů pro analýzy rizik a spolupráci na plánech nápravných opatření. Mohou také vyžadovat, aby dodavatelé přijali specifické etické kodexy, přenesli obdobné povinnosti na své vlastní subdodavatele a potvrdili soulad prostřednictvím sebehodnotících dotazníků či certifikací. Tím se očekávání vyplývající z LkSG fakticky přenášejí až na dodavatele druhé či třetí úrovně (tier-2 či tier-3).

Je důležité rozlišovat mezi právní odpovědností podle LkSG a komerční či smluvní expozicí. Pokuty a správní opatření podle LkSG jsou ukládány německým společnostem spadajícím do působnosti zákona; sankce nemohou být na základě tohoto německého zákona uloženy přímo polským nebo českým dodavatelům. Nedodržení předpisů ze strany subdodavatele však může vyvolat řetězovou reakci: němečtí odběratelé mohou čelit vyšším compliance rizikům, šetření ze strany BAFA nebo poškození reputace a mohou reagovat zpřísněním podmínek nebo ukončením obchodního vztahu. Nepřímé právní riziko se tak pro subdodavatele mění v hmatatelné obchodní riziko.

Spusťte případ přímo na Anywhere.legal pro efektivní přípravu dokumentů a detailní vymezení zadání.

Typické praktické scénáře pro polské a české subdodavatele

V praxi se problémy související s LkSG často objevují v opakujících se, předvídatelných scénářích. Běžným příkladem je polský výrobce dodávající komponenty německé automobilce, která přímo podléhá LkSG. Odběratel zašle podrobný dotazník náležité péče, požaduje kopie zásad BOZP, ptá se na nakládání s nebezpečnými látkami a požaduje potvrzení, že všichni subdodavatelé splňují minimální standardy. Polská společnost s omezenými interními zdroji na compliance musí pod časovým tlakem náhle shromažďovat dokumenty, interpretovat dotazník a prověřovat subdodavatelské vztahy.

Podobný scénář nastává v České republice, když německá průmyslová skupina využívá českého subdodavatele pro specializované montážní nebo IT služby. Německá skupina požádá českého subdodavatele o podpis komplexního etického kodexu dodavatele, zavedení mechanismu pro oznamovatele (whistleblowing) a zapojení do interního procesu vyřizování stížností týkajících se lidských práv a životního prostředí. Česká společnost může v zásadě souhlasit, ale potýká se s návrhem efektivního interního postupu, dokumentováním posouzení rizik a sladěním koncernových zásad s místním pracovním právem a ochranou osobních údajů.

V obou případech spočívá složitější výzva v provázané koordinaci více dokumentů, stran a jurisdikcí. Subdodavatelé musí porozumět německým právním požadavkům, sladit je s místním právem a obchodní praxí a reagovat konzistentně vůči různým německým zákazníkům, z nichž každý používá mírně odlišné šablony a zaměřuje se na jiná rizika. Zde mohou prakticky pomoci platformy jako Anywhere.legal. Místo toho, aby subdodavatelé přistupovali ke každému požadavku německého zákazníka týkajícímu se LkSG jako k izolovanému případu, mohou využít centrální prostředí pro zadání případu, nahrát příslušné dokumenty a nechat nástroje AI předem analyzovat jak právní texty, tak vlastní zásady dodavatele. Platforma může pomoci identifikovat opakující se témata, upozornit na chybějící dokumentaci a navrhnout standardizované, ale přizpůsobitelné odpovědi, které budou konzistentní napříč klienty.

Vybudování interního rámce náležité péče připraveného na LkSG

Pro polské a české subdodavatele je nejudržitelnějším přístupem vybudovat interní rámec náležité péče, který odpovídá základní logice LkSG, i když přímo zákonu nepodléhají. To znamená přiměřeně přijmout jeho klíčové operativní prvky: řízení rizik, pravidelnou analýzu rizik, preventivní opatření, plánování nápravných opatření a spolehlivou dokumentaci.

Řízení rizik začíná zmapováním vlastního provozu společnosti a subdodavatelských řetězců. Polský výrobce může potřebovat identifikovat výrobní závody, procesy a subdodavatele, kteří jsou nejvíce vystaveni lidskoprávním a environmentálním rizikům, jako je intenzivní používání chemikálií nebo agenturní zaměstnávání. Cílem je porozumět vlastním rizikovým oblastem společnosti a nečekat, až na potenciální problémy upozorní němečtí partneři. Jakmile jsou riziková centra identifikována, mohou společnosti provádět podrobnější analýzy rizik a zavádět preventivní opatření – aktualizovat interní zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provádět cílená školení a revidovat smlouvy se subdodavateli tak, aby obsahovaly základní doložky o lidských právech a životním prostředí.

Dokumentace a reporting jsou zásadní. Pro subdodavatele je výhodné mít jasný a uspořádaný soubor dokumentů dokládajících jejich zásady, posouzení rizik, zmírňující kroky a veškerá přijatá nápravná opatření. To umožňuje rychle poskytnout strukturované informace namísto jejich zdlouhavého dohledávání v nesourodých složkách a e-mailových konverzacích. Platformy jako Anywhere.legal mohou tento interní rámec prakticky podpořit. Subdodavatel může otevřít vyhrazený případ pro LkSG compliance, nahrát interní zásady, auditorské zprávy a smluvní šablony a pomocí nástrojů AI extrahovat klíčové povinnosti, identifikovat nedostatky a vygenerovat stručný interní přehled náležité péče. Když pak od různých německých klientů dorazí nové dotazníky nebo smluvní požadavky, lze je přidat do stejného pracovního prostoru, což umožní porovnání, harmonizaci a opětovné využití již ověřených odpovědí.

MicroFAQ: první kroky pro subdodavatele, kteří čelí požadavkům LkSG

Musí polští a čeští subdodavatelé dodržovat LkSG stejně, jako by byli německými společnostmi?

Ne. Správní povinnosti a sankce podle LkSG se formálně vztahují na německé společnosti, které splňují zákonné limity, ale jejich povinnosti náležité péče pokrývají i zahraniční dodavatele, takže se očekávání přenášejí smluvně a obchodně. Subdodavatelé by se proto měli sladit s klíčovými principy náležité péče a být připraveni prokázat, že ve svých vlastních provozech a dodavatelských řetězcích řídí relevantní lidskoprávní a environmentální rizika.

Co by měl subdodavatel udělat, když obdrží svůj první dotazník týkající se LkSG?

Obvykle je vhodné brát dotazník jako podnět k zmapování interních zásad a postupů, identifikaci nedostatků a vyvarovat se neuvážených odpovědí ad hoc. V praxi subdodavatelé často dotazník a související dokumenty centralizují, v případě potřeby konzultují s místními i německými právními poradci a připraví ucelený soubor odpovědí, který lze znovu použít u dalších klientů. Využití platformy jako Anywhere.legal ke strukturování zadání a dokumentů může výrazně snížit chaos spojený s touto první vlnou dotazů.

Stačí pouze podepsat etický kodex poskytnutý německým odběratelem?

Samotný podpis etického kodexu obvykle nestačí. Od německých společností se očekává, že budou provádět preventivní a v případě potřeby i nápravná opatření vycházející z analýzy rizik, a pokyny úřadu BAFA odrazují od pouhého formálního odškrtávání položek. Subdodavatelé by se proto měli ujistit, že to, co podepisují, odráží skutečné interní postupy a že jsou schopni doložit jejich plnění, pokud odběratel nebo auditor požádá o důkazy.

Spusťte případ přímo na Anywhere.legal pro efektivní přípravu dokumentů a detailní vymezení zadání.

Klíčová rizika a jak mohou pomoci technologie

Roztříštěné reakce na dotazníky k LkSG od více německých klientů vedou k nekonzistentním odpovědím, zpožděním a možným rozporům, které podkopávají důvěru a vyvolávají další prověřování. Centralizace všech zadání, dotazníků a dokumentů souvisejících s LkSG v jednom pracovním prostoru umožňuje umělé inteligenci předem analyzovat požadavky, harmonizovat formulace a navrhovat konzistentní, opakovaně použitelné šablony odpovědí napříč klienty.

Omezené povědomí o tom, jak německé doložky LkSG interagují s polským nebo českým právem, může vést k přijetí smluvních závazků, které vytvářejí skrytá právní a provozní rizika. Strukturovaná spolupráce mezi místními právníky a experty na německé právo s podporou AI při identifikaci problematických míst v návrzích smluv tuto mezeru efektivně řeší. Nedostatečná dokumentace stávajících opatření v oblasti BOZP a ochrany životního prostředí ztěžuje prokázání souladu, což zvyšuje riziko nutnosti nápravných plánů nebo dokonce ukončení spolupráce; strukturované úložiště pro zásady, zprávy z auditů a záznamy o incidentech se sumarizací řízenou umělou inteligencí umožňuje rychle generovat důkazy a sdílet je s německými klienty.

Nápravná opatření, eskalace a realita obchodního tlaku

Citlivým aspektem LkSG jsou nápravná opatření – tedy co se stane, když je v dodavatelském řetězci zjištěno porušení lidských práv nebo environmentálních předpisů. Podle zákona musí německé společnosti přijmout vhodná nápravná opatření, pokud k porušení došlo nebo bezprostředně hrozí v jejich vlastním provozu nebo u přímých dodavatelů. Pokud je porušení zjištěno na úrovni přímého dodavatele a nelze jej rychle vyřešit, očekává se, že německá společnost vypracuje plán nápravy s jasnými kroky a harmonogramem. Pokud dodavatel podmínky nesplní, musí společnost zvážit další opatření, která mohou jako krajní řešení u závažného porušení lidských práv zahrnovat i pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu.

Pro subdodavatele v Polsku a České republice mohou pochybení v pracovních standardech, BOZP nebo environmentálním managementu přerůst ve strategická obchodní rizika. Postupy vnímané jako neslučitelné s očekáváními LkSG mohou vyvolat obavy, i když neporušují místní zákony. Aby se subdodavatelé v tomto prostředí úspěšně orientovali, je pro ně výhodné mít předem definované interní postupy pro reakci na incidenty a nápravu. Platformu jako Anywhere.legal lze využít k otevření specializovaného případu nápravy, nahrání příslušné dokumentace k incidentu a zapojení interních zúčastněných stran společně s externími právníky. Nástroje AI mohou pomoci extrahovat povinnosti z nápravného plánu odběratele, navrhnout seznamy úkolů a generovat přehledy o pokroku pro transparentní sdílení s německým partnerem.

Přeshraniční koordinace a zvýšená komplexita souladu ve více jurisdikcích

LkSG zřídka funguje ve vakuu. Subdodavatelé jej musí sladit s místním pracovním, environmentálním a korporátním právem v Polsku a České republice, jakož i s paralelními rámci na úrovni EU. Polské pracovní právo obsahuje podrobná ustanovení o pracovní době, limitech přesčasů, dobách odpočinku a BOZP. České právo rozlišuje zaměstnance a nezávislé dodavatele (OSVČ), přičemž rizika nesprávné klasifikace (švarcsystém) mají lidskoprávní dopady v kontextu LkSG. Subdodavatelé musí zajistit, aby nové zásady nebo smluvní závazky nebyly v rozporu s kogentními místními standardy.

Připravovaná směrnice EU o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) zavede harmonizovaný rámec náležité péče napříč členskými státy, včetně Německa, Polska a České republiky. Očekává se, že CSDDD pokryje velké společnosti z EU i některé mimo ni, s širokými povinnostmi náležité péče a harmonizovanou občanskoprávní odpovědností za pochybení. Pro subdodavatele to znamená, že otázky náležité péče budou stále častěji vycházet z celoevropských koncernových programů compliance, nikoli pouze z požadavků německého LkSG. Subdodavatelé mohou proaktivně navrhovat standardní doložky, které odrážejí jak místní právo, tak náležitou péči slučitelnou s LkSG, a vyjasňují rozhodné právo, soudní příslušnost, rozsah auditorských práv, důvěrnost a ochranu osobních údajů způsobem, který předchází zbytečným třenicím.

Anywhere.legal je navržena přesně pro takovou přeshraniční koordinaci. Umožňuje společnostem otevírat případy zahrnující více jurisdikcí, nahrávat návrhy smluv a jejich revize a využívat AI k upozornění na rozdíly ve formulacích obdobných doložek napříč dokumenty. Místní právní zástupci z Polska nebo České republiky a experti na německé či unijní právo mohou být propojeni v témže prostředí, komentovat stejný text a navrhovat harmonizovaná řešení. To nejen urychluje vyjednávání, ale také snižuje riziko, že subdodavatel neúmyslně přijme podstatně odlišné závazky inspirované LkSG s různými klienty, což by se v provozu později těžko slaďovalo.

MicroFAQ: přeshraniční uzavírání smluv pod tlakem LkSG

Musí se doložky týkající se LkSG ve smlouvách s německými klienty vždy řídit německým právem?

Nemusí. Volba práva a soudní příslušnosti v přeshraničních smlouvách je předmětem vyjednávání a závisí na faktorech, jako je vyjednávací síla, povaha služeb a ochota podstupovat riziko. I když je zvoleno jiné právo, němečtí odběratelé nadále podléhají LkSG a budou se snažit zajistit, aby jim smluvní ustanovení umožnila plnit jejich zákonné povinnosti. Je proto důležitější zaměřit se na věcný obsah povinností náležité péče než pouze na označení rozhodného práva.

Jak mohou subdodavatelé zvládat různé doložky LkSG u více německých klientů?

Subdodavatelům často prospívá vytvoření interních směrnic (playbooků) s preferovanými formulacemi, záložními variantami a nepřijatelnými doložkami, doložených příklady z dřívějších smluv. Pomocí centralizované platformy mohou porovnávat navrhované znění s tímto playbookem, přičemž AI zvýrazní odchylky a navrhne úpravy. Tento přístup pomáhá právním týmům vyjednávat konzistentněji a vyvarovat se neúmyslného přijetí vzájemně si odporujících závazků.

Způsobí směrnice CSDDD dlouhodobou irelevanci LkSG?

Nikoli. CSDDD bude koexistovat s národními zákony, jako je LkSG, a ovlivňovat je, což povede k jejich úpravám, nikoli však k okamžitému nahrazení. Německé společnosti budou ještě několik let fungovat podle LkSG a zároveň se přizpůsobovat požadavkům CSDDD a subdodavatelé se budou muset orientovat v obou rámcích. Včasná investice do spolehlivých procesů náležité péče proto zůstává rozumnou strategií.

Vývoj vymáhání LkSG a strategické postavení subdodavatelů

Nedávný politický vývoj v Německu naznačuje, že vymáhání LkSG se bude vyvíjet, ale nezmizí. Německá koaliční vláda má v úmyslu omezit některé povinnosti, například každoroční reporting, a zúžit rozsah správních pokut se zaměřením na závažná porušení lidských práv. Úřad BAFA však společnostem nadále zasílá žádosti o informace týkající se jejich analýz rizik a prohlášení o zásadách, což naznačuje, že základní očekávání náležité péče zůstávají velmi aktuální.

Subdodavatelé v Polsku a České republice mohou tuto situaci využít ke svému strategickému postavení a vyslat trhu signál, že jsou spolehlivými partnery schopnými podpořit propracované programy náležité péče. Polský výrobce, který zmapoval svůj subdodavatelský řetězec a zdokumentoval své kroky v souladu s LkSG, to může prezentovat jako hodnotovou nabídku ve výběrových řízeních pro německé i další klienty z EU. Podobně se může od konkurence odlišit český poskytovatel služeb s interním mechanismem pro podávání stížností integrovaným do celoskupinového reportingu. Centralizací dokumentace k náležité péči, automatizací částí analýzy a usnadněním spolupráce s místními i zahraničními právníky prostřednictvím platforem jako Anywhere.legal mění společnosti roztříštěné úsilí v oblasti compliance v ucelený příběh, který odpovídá očekáváním vyvolaným LkSG.

Závěr

Německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (LkSG) změnil způsob, jakým německé společnosti řídí lidskoprávní a environmentální rizika ve svých globálních dodavatelských řetězcích, a jeho dopady silně pociťují subdodavatelé v Polsku a České republice. Přestože tito subdodavatelé nepodléhají přímo německým správním sankcím, jsou stále více vázáni smluvními a obchodními očekáváními, která odrážejí logiku LkSG. Společnosti, které reagují ad hoc a roztříštěně, riskují nejen narušení provozu, ale také poškození klíčových obchodních vztahů s německými klienty.

Udržitelnějším přístupem je vybudovat interní rámec náležité péče, který zrcadlí klíčové funkční prvky LkSG: řízení rizik, analýzu rizik, preventivní opatření, nápravná opatření a spolehlivou dokumentaci. Skutečnou výzvou je koordinace více jurisdikcí, dokumentů a zúčastněných stran způsobem, který je efektivní a zároveň obhajitelný. Právě zde se procesně řízené řešení s technologickou podporou, jako je Anywhere.legal, stává neocenitelným – centralizuje zadání a dokumenty, využívá AI k předběžnému zpracování požadavků a identifikaci mezer a umožňuje spolupráci mezi místními a německými experty v jediném prostředí. Postupem času to nejen zmírňuje rizika, ale také pomáhá subdodavatelům etablovat se v očích německých i unijních klientů jako důvěryhodní partneři připravení na LkSG.

Často kladené otázky (FAQ)

Týká se LkSG i malých polských nebo českých firem, i když mají jen hrstku zaměstnanců?

Ano, mohou být zasaženy nepřímo, pokud dodávají zboží nebo služby německým společnostem, které pod LkSG spadají. Adresátem zákonných povinností zůstává německý odběratel, ten však očekávání v oblasti náležité péče přenáší smluvně, což znamená, že i malí subdodavatelé mohou být vyzváni k vyplnění dotazníků, přijetí specifických smluvních doložek nebo úpravě interních předpisů.

Jaké dokumenty němečtí klienti v souvislosti s LkSG od subdodavatelů nejčastěji požadují?

Němečtí klienti obvykle požadují kopie etických kodexů, zásad BOZP, postupů environmentálního managementu, doklady o dodržování pracovní doby a mezd a informace o dalších subdodavatelích. Často zasílají strukturované dotazníky pokrývající témata lidských práv a ochrany životního prostředí a mohou požadovat doklady, jako jsou certifikáty, zprávy z auditů nebo záznamy o školeních.

Jak by měli subdodavatelé reagovat, pokud nesouhlasí s navrhovanou doložkou k LkSG ve smlouvě německého klienta?

Neměli by doložku pouze bez vysvětlení odmítnout, ale raději navrhnout alternativní znění, které naplňuje cíle náležité péče klienta a zároveň respektuje místní právo a provozní realitu. Využití strukturovaného procesu vyjednávání, ideálně za podpory místních i německých právních poradců spolupracujících prostřednictvím platformy jako Anywhere.legal, pomáhá dosáhnout vyváženého řešení bez zbytečných konfliktů.

Je pro subdodavatele nutné najmout si na řešení LkSG externí poradce nebo právníky?

Záleží na složitosti a rozsahu činnosti společnosti. Mnoha společnostem prospěje alespoň úvodní poradenství při nastavení rámce náležité péče, revizi standardních smluvních doložek a zajištění souladu s místním právem. Jakmile je základní struktura zavedena, lze velkou část běžné agendy zvládnout interně, zejména s podporou nástrojů s umělou inteligencí, které zjednodušují analýzu dokumentů a koordinaci.

Jak dlouho zůstane LkSG relevantní s ohledem na nadcházející směrnici EU o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti?

Očekává se, že LkSG zůstane relevantní ještě několik let. Směrnice CSDDD bude vyžadovat, aby členské státy včetně Německa upravily své vnitrostátní předpisy, což pravděpodobně povede k revizím, nikoli ke zrušení LkSG. Subdodavatelé, kteří nyní investují do spolehlivých procesů náležité péče, tak budou lépe připraveni nejen na současná německá očekávání, ale i na budoucí požadavky platné v celé EU.

Zjistěte, co všechno Anywhere umí – formou ukázky na míru od našeho týmu.