Jak regulace EU ovlivňují české podniky

Unijní AI Act: Nová pravidla hry pro technologie

Nařízení o umělé inteligenci vytváří první komplexní právní rámec na světě pro vývoj, nasazování a využívání AI. Ačkoliv se často diskutuje o dopadu na technologické giganty, regulace se dotkne i českých firem v tradičních odvětvích, které AI integrují do svých procesů, jako jsou HR systémy nebo kontrola kvality. Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jeho ustanovení nabíhají postupně, což vyžaduje pečlivé sledování implementačního harmonogramu.

Z hlediska časového plánu je klíčovým milníkem únor 2025, kdy nabývají účinnosti zákazy praktik považovaných za nepřijatelné riziko. Mezi tyto praktiky patří například systémy sociálního skórování, biometrická kategorizace na základě citlivých znaků nebo určité formy manipulativních technik. České podniky musí zajistit, že žádný z jejich systémů nebo systémů jejich dodavatelů nespadá do této kategorie, jinak jim hrozí okamžité stažení z trhu a vysoké sankce.

Pro většinu firem však bude stěžejní regulace takzvaných vysokorizikových AI systémů, která se plně uplatní od srpna 2026. Vysokorizikové systémy zahrnují umělou inteligenci využívanou v kritické infrastruktuře, vzdělávání, zaměstnanosti, přístupu k základním službám či hodnocení úvěruschopnosti.

Povinnosti pro provozovatele v ČR budou zahrnovat:

• zajištění lidského dohledu nad AI systémy,

• povinnost používat data vysoké kvality pro minimalizaci zkreslení,

• vedení podrobné technické dokumentace a záznamů,

• provedení posouzení dopadů na základní práva v určitých případech.

V České republice se na dozoru nad dodržováním pravidel budou podílet stávající regulační orgány podle své sektorové působnosti, přičemž koordinační roli v oblasti digitální ekonomiky přebírají příslušné úřady. Pro české podniky je klíčové vnímat AI Act nejen lokálně, ale i v kontextu přeshraničního poskytování služeb, kde se výklad regulace může v detailech lišit napříč členskými státy.

Reporting udržitelnosti a dodavatelské řetězce

Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti zásadně mění způsob, jakým firmy reportují nefinanční data. Ačkoliv se přímá povinnost v první vlně týká primárně velkých společností veřejného zájmu, dopad na český trh je mnohem širší díky efektu dodavatelského řetězce.

Implementace do českého zákona o účetnictví rozšiřuje okruh povinných subjektů postupně. Od roku 2025 reportují velké subjekty veřejného zájmu, od roku 2026 ostatní velké podniky a od roku 2027 kótované malé a střední podniky s možností odkladu.

Je důležité upozornit na častý omyl týkající se odkladů a politických diskusí o přijetí sektorových standardů. Základní harmonogram pro zavedení směrnice CSRD a obecných standardů zůstává pro většinu firem platný.

Pro české dodavatele je kritická realita přenosu povinností v rámci řetězce. Velké nadnárodní korporace již nyní vyžadují po svých českých subdodavatelích přesná data o uhlíkové stopě a sociálních aspektech, aby mohly splnit své vlastní reportovací povinnosti. Česká firma tak může být nucena sbírat data a reportovat podle standardů ESG čistě z obchodní nutnosti udržet se v dodavatelském řetězci.

Ochrana osobních údajů v éře AI a datových toků

GDPR zůstává základním kamenem ochrany dat, ale jeho aplikace se posouvá do technicky složitějších oblastí. V nadcházejícím období se dozorové orgány zaměřují na sofistikované aspekty zpracování dat, jako je využití osobních údajů pro trénování modelů umělé inteligence a právo na výmaz v komplexních systémech.

Varovným signálem pro české firmy byla rekordní pokuta udělená v roce 2024 jedné z předních technologických společností za neoprávněné zpracování údajů o uživatelích a jejich předávání dceřiné společnosti. Tento případ zdůraznil, že ani pseudonymizace dat nemusí být dostatečná, pokud existuje riziko zpětné identifikace, a že přeshraniční toky dat vyžadují robustní právní titul.

V mezinárodním kontextu je zásadní mechanismus One-Stop-Shop. Pokud česká firma zpracovává data občanů z více zemí EU, řeší spory primárně s vedoucím dozorovým úřadem, ale do procesu vstupují i dotčené úřady z jiných zemí. Koordinace právní obrany v takových případech vyžaduje expertízu přesahující lokální české právo.

Energetická efektivita a nové povinnosti pro průmysl

Revidovaná směrnice o energetické účinnosti přináší pro české podniky nové povinnosti, které mají urychlit dekarbonizaci průmyslu. Klíčové prahy spotřeby energie, které spouští nové povinnosti, jsou implementovány do české legislativy postupně.

Při překročení stanovených limitů průměrné roční spotřeby musí mít podniky zavedený certifikovaný systém hospodaření s energií. Podniky s nižší, ale stále významnou spotřebou, musí provést energetický audit. Zásadní novinkou je povinnost vypracovat akční plán pro implementaci doporučení z auditu, která jsou technicky a ekonomicky proveditelná.

Zavádí se také princip „energetická účinnost v první řadě“. Při rozhodování o nových investicích do aktiv s hodnotou nad stanovené limity či při projektech veřejných zakázek bude nutné prokazovat, že byla zvážena řešení s vyšší energetickou efektivitou. Pro mezinárodní investory a developery v ČR to znamená nutnost pečlivější due diligence při akvizicích a výstavbě průmyslových celků.

Digitální služby a kybernetická bezpečnost

Akt o digitálních službách dopadá na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, online platformy a vyhledávače. Firmy musí mít nastaveny procesy pro moderování obsahu, transparentnost algoritmů a ochranu uživatelů. Pro české e-shopy a platformy expandující do EU to znamená nutnost sjednotit své obchodní podmínky a procesy tak, aby vyhovovaly jednotným pravidlům napříč trhem.

V oblasti kybernetické bezpečnosti je dominantním tématem směrnice NIS2 a její transpozice do českého právního řádu. NIS2 výrazně rozšiřuje okruh povinných subjektů v sektorech jako energetika, doprava, bankovnictví, zdravotnictví či průmyslová výroba.

Klíčovým aspektem nové úpravy je odpovědnost managementu. Statutární orgány budou osobně odpovědné za zajištění kybernetické bezpečnosti a hrozí jim sankce za nečinnost.

Firmy musí také řídit rizika v dodavatelském řetězci. V praxi to znamená, že regulované subjekty budou smluvně přenášet bezpečnostní požadavky na své dodavatele IT služeb a technologií, což ovlivní celý trh.

Daňová harmonizace a globální minimální daň

V oblasti daní je pro mezinárodně působící skupiny zásadní implementace pravidel Pillar Two. V České republice byl přijat zákon o dorovnávacích daních, který zajišťuje, že nadnárodní skupiny s konsolidovaným výnosem nad stanovený limit budou podléhat efektivnímu zdanění ve výši minimálně patnácti procent.

Ačkoliv je nominální sazba daně v ČR nad touto hranicí, výpočet efektivní daňové sazby je komplexní proces zahrnující řadu úprav a výjimek. Pokud česká dceřiná společnost využívá investiční pobídky nebo daňové odpočty na výzkum a vývoj, může její efektivní zdanění klesnout pod patnáct procent, což vyvolá povinnost odvést dorovnávací daň.

Tato agenda vyžaduje úzkou koordinaci mezi centrálou a pobočkami v různých jurisdikcích, neboť data pro výpočet se sbírají globálně. Platformy umožňující centralizovaný sběr daňových dat a komunikaci mezi daňovými poradci v různých zemích se stávají nezbytností. Dále pokračuje implementace směrnic zvyšujících transparentnost a objem reportovaných dat správcům daně.

Přístupnost produktů a služeb

Česká republika implementovala Evropský akt o přístupnosti zákonem o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který nabývá účinnosti v červnu 2025. Zákon se týká e-shopů, bankovních služeb, elektronických komunikací, terminálů a čteček e-knih.

České firmy, které prodávají produkty nebo služby spotřebitelům v EU, musí zajistit, aby jejich digitální rozhraní byla přístupná osobám se zdravotním postižením. Nedodržení těchto pravidel může vést k sankcím a nutnosti stáhnout produkty z trhu, což je riziko zejména pro exportéry softwaru a elektroniky.

Transformace řešení právních případů a role platformy Anywhere.legal

S rostoucí komplexitou a mezinárodním přesahem regulací se mění i způsob, jakým firmy řeší své právní a daňové záležitosti. Tradiční model jednoho lokálního právního zástupce přestává v přeshraničním kontextu stačit. České podniky expandující do zahraničí nebo čelící unijním regulacím potřebují koordinaci více jurisdikcí, úzkou specializaci expertů a efektivní proces centralizace dokumentů.

Zde vstupuje do hry řešení typu Anywhere.legal. Nejedná se pouze o využití umělé inteligence, ale o komplexní platformu pro řízení přeshraničních případů.

AI zde funguje jako podpůrný nástroj, který pomáhá strukturovat zadání, analyzovat prvotní dokumentaci a navrhovat procesní kroky, aniž by nahrazoval expertní úsudek. Hlavní přidanou hodnotou je propojení technologie s mezinárodní sítí prověřených expertů.

Klient může přes platformu zadat poptávku a systém následně zajistí propojení s relevantními odborníky v daných zemích. Tím se eliminuje chaos v e-mailové komunikaci, zajišťuje se bezpečnost dokumentů a zrychluje se celý proces od zadání po vyřešení.

Závěr: Systematický přístup jako konkurenční výhoda

Rok 2026 bude pro české podniky testem odolnosti a adaptability. Kumulace regulačních požadavků vytváří tlak na administrativní kapacity, ale zároveň nabízí příležitost pro ty, kteří k compliance přistoupí strategicky.

Soulad s předpisy EU by neměl být vnímán jen jako nutné zlo, ale jako nezbytná podmínka pro účast na jednotném evropském trhu a v globálních dodavatelských řetězcích. Firmy, které dokáží efektivně spravovat své právní a daňové povinnosti napříč hranicemi – ať už interně nebo s využitím platforem jako Anywhere.legal – získají výhodu v podobě vyšší důvěry investorů, zákazníků a partnerů.

Často kladené otázky (FAQ)

1. Jaké sankce hrozí za porušení pravidel EU AI Act?
Sankce jsou odstupňované podle závažnosti. Za porušení zákazu nepřijatelných praktik hrozí pokuta až 35 milionů EUR nebo 7 % celosvětového ročního obratu. Za porušení povinností u vysokorizikových systémů jsou sankce nižší, ale stále citelné. Důležité je, že dozorové orgány mohou nařídit i stažení systému z trhu.

2. Musí moje firma reportovat podle CSRD, pokud je jen dodavatelem?
Pokud vaše firma nesplňuje kritéria pro přímou povinnost, nemusíte vydávat vlastní zprávu o udržitelnosti podle zákona. Nicméně, vaši odběratelé po vás pravděpodobně budou vyžadovat data o vaší uhlíkové stopě a pracovních podmínkách, aby mohli splnit své vlastní povinnosti. Neposkytnutí těchto dat může vést ke ztrátě kontraktů.

3. Vztahuje se NIS2 na všechny firmy?
Ne, NIS2 se vztahuje na subjekty v regulovaných odvětvích, které splňují velikostní kritéria. V určitých kritických případech se však vztahuje i na menší subjekty, například pokud jde o jediného poskytovatele služby v členském státě. Přesná kritéria stanoví nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

4. Jak pomáhá Anywhere.legal s mezinárodními daněmi?
Platforma Anywhere.legal umožňuje strukturovat daňový problém a propojit klienta se specializovanými daňovými poradci v relevantních zemích. Umožňuje bezpečné sdílení citlivých finančních dat a koordinaci postupu, což je klíčové například při řešení DPH u přeshraničních transakcí nebo při nastavování převodních cen.

5. Kdy musím mít vyřešenou přístupnost webu a služeb podle nového zákona?
Zákon o přístupnosti nabývá účinnosti 28. června 2025. Do tohoto data by měly dotčené firmy zajistit, aby jejich nové služby a produkty splňovaly požadavky na přístupnost. Pro stávající služby mohou existovat přechodná období, ale doporučuje se audit provést co nejdříve.