Podnikání v Nizozemsku: Fungují holdingové struktury i v roce 2026?

Vývoj a struktura nizozemských holdingů

Nizozemsko dlouhodobě slouží jako přední evropské holdingové centrum díky stabilnímu daňovému režimu pro právnické osoby, rozsáhlé síti smluv o zamezení dvojího zdanění a vysoce flexibilnímu korporátnímu právu. Historicky přitahovalo skupiny, které se chtěly odklonit od klasických offshore struktur s pochybnou reputací směrem k transparentní a předvídatelné jurisdikci. V současnosti zůstává nizozemská holdingová společnost přirozeným nástrojem pro konsolidaci evropských i globálních investic, držbu duševního vlastnictví nebo koordinaci vnitroskupinového financování.

Ve světových investičních statistikách se Nizozemsko trvale řadí mezi nejvýznamnější příjemce i poskytovatele přímých zahraničních investic. Představuje například jednu z nejdůležitějších destinací pro severoamerický kapitál v Evropě, což dokazuje hlubokou integraci těchto holdingových struktur do mezinárodního obchodu. Tento neutuchající zájem pramení z velmi vstřícné veřejné správy a korporátního právního rámce, který nediskriminuje zahraniční investory.

Založení nizozemské společnosti je administrativně přímočaré a umožňuje podnikatelům volit z různých právních forem. Organizace často kombinují tradiční společnost s ručením omezeným se specializovanými fondovými strukturami, aby dosáhly svých konkrétních obchodních cílů. Tato flexibilita umožňuje nadnárodním skupinám přizpůsobit korporátní architekturu přesně svým provozním potřebám.

Mezinárodní regulatorní prostředí se však zavedením globálních standardů proti vyhýbání se daňovým povinnostem výrazně zpřísnilo. Čistě formální schránkové společnosti (tzv. shell companies) bez reálné ekonomické substance jsou dnes neudržitelné a představují extrémní daňová i reputační rizika. Moderní holdingové struktury musí odrážet skutečnou obchodní logiku, udržovat adekvátní lokální zdroje a fungovat způsobem, který obstojí při důkladných kontrolách zahraničních daňových úřadů.

Základní právní formy pro nizozemské holdingové společnosti

Pro holdingové účely mezinárodní podniky využívají především společnost s ručením omezeným (besloten vennootschap neboli BV) a akciovou společnost (naamloze vennootschap neboli NV). Forma BV je mimořádně flexibilní, umožňuje nastavení specifických hlasovacích a dividendových práv s minimálními kapitálovými požadavky, což z ní činí nejběžnější nástroj. Forma NV, vyžadující minimální základní kapitál ve výši 45 000 EUR, je určena pro velké korporace nebo struktury plánující vstup na burzu.

Družstva (coöperatie) byla v minulosti oblíbená, protože nepodléhala srážkové dani z dividend. Od legislativních reforem však holdingová družstva, která nevykonávají aktivní podnikatelskou činnost, podléhají 15% srážkové dani při rozdělování zisku do nízko zdaněných jurisdikcí. Tato změna sblížila družstva se standardními režimy BV a NV s cílem zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem.

Zásadní klasifikační reforma účinná od roku 2025 navíc změnila daňový status komanditních společností (commanditaire vennootschap neboli CV) a otevřených podílových fondů (fonds voor gemene rekening neboli FGR). Všechny nizozemské komanditní společnosti (CV) jsou nyní považovány za daňově transparentní, což fakticky odstranilo historické hybridní struktury využívané nadnárodními skupinami. Obdobně byla zúžena daňová definice fondů FGR, což vedlo k nutnosti restrukturalizace mnoha rodinných či uzavřených investičních fondů.

Daň z příjmů právnických osob a konsolidační principy

Nizozemský systém daně z příjmů právnických osob (CIT) uplatňuje v roce 2026 dvoupásmovou progresivní sazbu. Sazba 19 % se vztahuje na prvních 200 000 EUR zdanitelného zisku, zatímco zisk přesahující tuto hranici podléhá sazbě 25,8 %. Nizozemští daňoví rezidenti standardně podléhají zdanění svých celosvětových příjmů, ačkoli tento základ je výrazně modifikován specifickými osvobozeními.

Klíčovým provozním nástrojem pro tuzemské skupiny je fiskální jednota (fiscale eenheid), která mateřské společnosti s alespoň 95% majetkovou účastí umožňuje konsolidovat své dceřiné společnosti. Tato konsolidace umožňuje průběžné započítávání ztrát proti ziskům a bezdaňové převody majetku v rámci skupiny. Výrazně také snižuje administrativní zátěž tím, že skupina podává jediné konsolidované daňové přiznání k CIT.

Oprávněné holdingové společnosti mohou navíc vést účetnictví a podávat daňová přiznání ve funkční měně odlišné od eura, například v amerických dolarech nebo britských librách. Tato možnost eliminuje vliv nerealizovaných kurzových výkyvů na daňový základ. Pro velké nadnárodní skupiny s konsolidovanými výnosy přesahujícími 750 milionů EUR přináší implementace pravidel Pilíře 2 (Pillar Two) komplexní rámec globální minimální daně.

Osvobození účastí (participation exemption) a jeho základní požadavky

Osvobození účastí (deelnemingsvrijstelling) představuje základní pilíř nizozemského holdingového režimu. Při splnění stanovených kritérií jsou veškeré výnosy plynoucí z kvalifikované majetkové účasti – včetně dividend, kapitálových zisků z prodeje a kurzových rozdílů – zcela osvobozeny od nizozemské CIT. Naopak ztráty z těchto účastí jsou obecně daňově neuznatelné, s omezenými výjimkami pro likvidační ztráty.

Pro uplatnění tohoto osvobození musí holdingová společnost vlastnit alespoň 5 % jmenovitého splaceného kapitálu dceřiné společnosti. Účast dále nesmí být držena pouze jako pasivní portfoliová investice, což znamená, že holdingová společnost musí hrát aktivní roli v řízení nebo strategii. Není-li tento test motivu splněn, může se osvobození stále uplatnit, pokud dceřiná společnost projde buď majetkovým testem (asset test), nebo testem zdanění (subject-to-tax test).

V rámci majetkového testu nesmí pasivní investice tvořit více než 50 % aktiv dceřiné společnosti. Test zdanění vyžaduje, aby dceřiná společnost podléhala reálnému lokálnímu zdanění příjmů právnických osob ve výši alespoň 10 % vypočtenému na srovnatelném základě. Pravidla proti hybridním nesouladům (anti-mismatch rules) navíc osvobození vylučují v rozsahu, v jakém je výplata dividendy daňově uznatelným nákladem pro vyplácející dceřinou společnost.

Srážková daň z dividend, úroků a licenčních poplatků

Standardní tuzemská sazba srážkové daně z dividend činí v Nizozemsku 15 %. Tato daň se vztahuje na rozdělení zisku společnostmi BV, NV a holdingovými družstvy. Tuto srážkovou daň lze však snížit na 0 % na základě směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech nebo prostřednictvím rozsáhlé sítě smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených Nizozemskem.

Země rovněž uplatňuje podmíněnou srážkovou daň (CWT) na úroky, licenční poplatky a dividendy vyplácené spřízněným osobám. Tato sankční daň, stanovená pro rok 2026 na 25,8 %, cílí na platby směřující přímo či skrze umělé struktury k subjektům v nízko zdaněných jurisdikcích. Jde o účinný nástroj navržený tak, aby bránil erozi daňového základu a zneužívání daňových smluv (treaty shopping).

MicroFAQ: Základní daňové parametry holdingů

• 1. Funguje osvobození účastí v roce 2026 stále bez omezení?
  Ano, jeho uplatnění je však úzce spjato s prokázáním ekonomické reality. Pokud holdingová společnost drží dceru čistě pasivně a v hostitelské zemi není odváděna reálná daň, hrozí překlasifikování na portfoliovou investici, což vede ke zdanění příjmů.

• 2. Jaký je praktický dopad reformy komanditních společností (CV) z roku 2025?
  Dopad je zásadní. Vzhledem k tomu, že jsou všechny CV nově daňově transparentní, klasické struktury CV-BV používané k odkladu zdanění v USA byly zcela eliminovány. Skupiny musely tyto modely restrukturalizovat, což vyžadovalo pečlivé posouzení případné daňové povinnosti z kapitálových zisků.

• 3. Uplatňuje se srážková daň z úroků u běžného korporátního financování?
  Na standardní, komerční dluhové financování v rámci EU nebo do zemí s běžným daňovým režimem se srážková daň nevztahuje. Podmíněná srážková daň ve výši 25,8 % se aktivuje pouze tehdy, směřuje-li úrok spřízněné osobě na černé listině nízko zdaněných jurisdikcí nebo v rámci zneužívající struktury.

Pilíř 2 a globální minimální daň

Rámec Pilíře 2 (Pillar Two) představuje zásadní reformu mezinárodního zdanění, která zavádí 15% minimální efektivní daňovou sazbu (ETR) pro velké nadnárodní podniky. U nizozemských holdingů se výpočty ETR provádějí na jurisdikční úrovni, nikoli pro jednotlivé subjekty samostatně. To znamená, že osvobozený příjem holdingu se slučuje s výsledky daň odvádějících provozních společností ve stejné jurisdikci.

Dodržování těchto pravidel navíc vyžaduje od nadnárodních korporací rozsáhlý sběr dat a reporting. Nizozemská holdingová společnost jakožto konsolidační centrum obvykle nese hlavní administrativní zátěž spojenou s podáváním informačního přiznání GloBE (GIR). Veškeré transakce mezi holdingem a dceřinými společnostmi musí navíc striktně odpovídat pravidlům převodních cen (transfer pricing).

ATAD 2 a neutralizace hybridních nesouladů

Směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD 2) cílí na struktury, které využívají rozdílů v daňové klasifikaci subjektů nebo finančních nástrojů mezi státy. Tyto nesoulady historicky vedly k dvojímu odpočtu nebo k odpočtu bez zahrnutí do zdanění, kdy byla platba v jedné zemi uznána jako daňový náklad, ale v jiné nebyla zdaněna.

V roce 2026 je jakákoli struktura vykazující znaky hybridního nesouladu automaticky neutralizována. Vyplácí-li nizozemský holding prostředky subjektu klasifikovanému odlišně různými jurisdikcemi, nizozemské daňové orgány neuznají odpočet nákladů nebo nařídí odpovídající zdanění příjmů. Tím je zajištěno, že účelové strukturální rozdíly nelze využívat k nezdaněným tokům.

Směrnice Unshell a prověřování schránkových společností

Přestože směrnice EU Unshell (ATAD 3) stále prochází politickými vyjednáváními, její principy již nizozemské soudy v hojné míře aplikují jako neformální standard. Směrnice zavádí vstupní test (gateway test) pro identifikaci rizikových pasivních entit na základě zdrojů jejich příjmů, přeshraničních transakcí a závislosti na externím managementu.

Subjekty splňující tato kritéria musí v daňových přiznáních deklarovat své lokální fyzické a personální zázemí. Pokud holdingová společnost postrádá dostatečnou substanci, čelí přísným sankcím včetně ztráty výhod ze smluv o zamezení dvojího zdanění a odepření výhod směrnic EU. To může vést k okamžitému uvalení srážkových daní ve zdrojových zemích a přímému zdanění příjmů holdingu na úrovni mateřské společnosti.

Definice požadavků na substanci v Nizozemsku

Prokázání robustní ekonomické substance je v roce 2026 nejzásadnějším prvkem obhajoby jakékoli holdingové struktury. Nizozemská daňová správa upustila od formálního odškrtávání požadavků (checklistů) a přešla k holistickému přístupu, který hodnotí skutečnou podnikatelskou činnost. Holdingové společnosti musí prokázat jak formální provozní substanci, tak funkční ekonomickou realitu.

Provozní substance vyžaduje, aby většina členů statutárního orgánu měla bydliště v Nizozemsku a disponovala odbornými znalostmi nezbytnými pro správu majetku. Klíčová investiční a strategická rozhodnutí musí být fyzicky přijímána na zasedáních vedení v Nizozemsku, přičemž podrobné zápisy musí dokumentovat obchodní odůvodnění. Společnost musí navíc disponovat funkčními kancelářskými prostorami a aktivními bankovními účty.

Z funkčního hlediska musí holding nést reálné ekonomické riziko a nesmí sloužit pouze jako průchozí entita (conduit). Při dluhovém financování to znamená disponovat dostatečným vlastním kapitálem k absorpci případného selhání úvěrů. Místní infrastruktura a personál musí vždy odpovídat hodnotě a komplexitě spravovaných aktiv.

Obecná pravidla proti zneužívání a judikatura Nejvyššího soudu

Nizozemsko plně integrovalo obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu (GAAR) z rámce ATAD do svého zákona o dani z příjmů právnických osob. Tato zákonná úprava je posílena soudní doktrínou fraus legis (obcházení zákona). Na základě této doktríny jsou transakce posuzovány podle svého primárního subjektivního účelu a objektivní obchodní reality.

Pokud bylo hlavním cílem vložení nizozemského holdingu získání daňové výhody, která odporuje smyslu a účelu zákona, je uspořádání považováno za zneužívající. Pokud však holdingová společnost plní aktivní organizační roli, jako je konsolidace rizik nebo koordinace expanze na trhu, struktura je plně respektována. Nizozemské soudy soustavně potvrzují platnost struktur, které mají jasný komerční přínos přesahující pouhou daňovou optimalizaci.

Treaty shopping a daňové spory z praxe

Nedávná rozhodnutí nizozemského Nejvyššího soudu podtrhují intenzivní zaměření daňových orgánů na mezinárodní struktury. V jednom ze sledovaných sporů bylo holdingové společnosti financované výhradně bezúročnými půjčkami od offshore mateřské entity odepřeno osvobození účastí, protože neměla žádné místní zaměstnance ani aktivní vedení. Soud dospěl k závěru, že struktura sloužila výhradně k přeposílání nezdaněných dividend.

Další spor se týkal holdingové společnosti usilující o daňový odpočet kurzových ztrát z pohledávky za zahraniční dceřinou společností. Soudy rozhodly, že jelikož samotná podkladová účast byla osvobozena v režimu osvobození účastí, veškeré související finanční dopady musí sdílet stejný daňový režim. To ukazuje, že nizozemská daňová správa využívá sofistikované auditorské postupy a automatizované nástroje mezinárodní výměny informací.

MicroFAQ: Substance a boj proti zneužívání v praxi

• 1. Musí si holdingová společnost pronajímat celou budovu a zaměstnávat desítky pracovníků?
  Nikoli, substance musí odpovídat rozsahu operací. Pro čistý holding spravující několik dlouhodobých investic postačuje sdílený, avšak samostatně vymezený kancelářský prostor, kvalifikovaný místní ředitel se skutečnou rozhodovací pravomocí a profesionální lokální administrativní podpora.

• 2. Co se stane, pokud nizozemské daňové orgány vyhodnotí strukturu jako treaty shopping?
  Orgány neuznají snížené sazby srážkové daně stanovené smlouvami o zamezení dvojího zdanění nebo směrnicemi EU. Dividendy, úroky či licenční poplatky budou následně podléhat plným vnitrostátním daňovým sazbám, které mohou v režimu podmíněné srážkové daně dosáhnout až 25,8 %.

• 3. Lze od nizozemských daňových orgánů získat předem závazné posouzení?
  Ano, Nizozemsko stále nabízí předběžná posouzení převodních cen (APA) a závazná daňová posouzení (ATR). Proces je však v roce 2026 vysoce transparentní a podléhá přísnému dohledu, což znamená, že stanoviska nebudou schválena pro struktury postrádající skutečnou substanci nebo komerční účel.

Nizozemská družstva v investičních a nemovitostních strukturách

Nizozemské družstvo (coöperatie) zůstává v roce 2026 velmi atraktivním nástrojem, zejména pro private equity, developery nemovitostí a institucionální investory. Klíčovou předností družstva je jeho mimořádná korporátní flexibilita – jeho kapitál není rozdělen na akcie či podíly a lze v něm snadno vytvořit různé třídy členství.

V režimu vyloučení odpovědnosti (coöperatie UA) jsou členové zcela chráněni před osobní odpovědností za závazky družstva. Vykonává-li družstvo aktivní podnikatelskou činnost, jako je například správa portfolia developerských projektů, rozdělování zisku nepodléhá nizozemské srážkové dani z dividend. Díky tomu je mimořádně efektivním nástrojem pro aktivní investiční joint-venture projekty.

Družstva podléhají standardní CIT a mohou využívat jak osvobození účastí, tak režim fiskální jednoty. Musí sestavovat výroční účetní závěrky a daňová přiznání a při překročení určitých velikostních kritérií podle nizozemského občanského zákoníku podléhají povinnému auditu.

Moderní klasifikace partnerství a investičních fondů

Komplexní reformy daňové klasifikace výrazně proměnily způsob fungování osobních společností a investičních fondů. Vzhledem k tomu, že jsou všechny komanditní společnosti (CV) nově transparentní, příjmy, které generují, se daní přímo na úrovni společníků. Je-li společníkem zahraniční subjekt, může tato transparentnost založit vznik zdanitelné stálé provozovny v Nizozemsku, pokud činnost představuje aktivní podnikání.

U fondů pro společný účet (FGR) zůstávají daňově netransparentní pouze ty, které podléhají regulaci podle nizozemského zákona o finančním dohledu a jejichž podílové listy jsou volně převoditelné. K usnadnění tohoto přechodu vláda zavedla přechodná opatření umožňující nevyhovujícím fondům restrukturalizaci do korporátních forem bez vzniku okamžité daňové povinnosti z kapitálových zisků. Tato úleva poskytla rodinným kancelářím (family offices) i soukromým fondům zásadní prostor pro rekonfiguraci jejich majetkových účastí.

Teritoriální zdanění a stálé provozovny

Nizozemský daňový systém důsledně uplatňuje princip teritoriality na zahraniční stálé provozovny. Působí-li nizozemská holdingová společnost v zahraničí prostřednictvím stálé provozovny – například při vlastnictví nemovitostí v Německu –, související zisky i ztráty jsou vyloučeny z nizozemského daňového základu.

Toto teritoriální osvobození předchází dvojímu zdanění a je velmi výhodné pro holdingové společnosti, které kombinují vlastnictví podílů s přímou správou aktiv. Repatriace těchto zisků zpět do Nizozemska nevede k žádnému dodatečnému zdanění příjmů ani ke srážkovým daním, což zajišťuje plynulý tok kapitálu.

Nedaňové výhody nizozemského podnikatelského prostředí

Při výběru holdingové lokality jsou nedaňové faktory často stejně důležité jako samotné daňové sazby. Nizozemsko nabízí mimořádně stabilní a sofistikované podnikatelské prostředí vyznačující se vysokou mírou právní jistoty. Nizozemský obchodní soud (NCC) v Amsterdamu poskytuje specializované fórum, kde lze mezinárodní obchodní spory řešit kompletně v anglickém jazyce.

Amsterdam navíc slouží jako přední finanční a logistický uzel, což holdingovým společnostem zaručuje bezprostřední přístup ke globálním bankám, rizikovému kapitálu i elitním poradenským kancelářím. Politická stabilita země a prestižní úvěrový rating AAA zajišťují, že nizozemské subjekty nejsou spojovány s rizikovými offshore daňovými ráji. Tato prvotřídní reputace zjednodušuje otevírání bankovních účtů a posiluje důvěru globálních investorů i obchodních partnerů.

Typické scénáře využití pro moderní nadnárodní skupiny

V roce 2026 jsou nizozemské holdingy využívány převážně jako evropské brány, platformy pro joint-venture a konsolidační nástroje. Severoamerická skupina může například založit nizozemskou BV k držbě svých provozních dceřiných společností v několika členských státech EU. Holding centralizuje řízení a treasury operace a umožňuje nezdaněný tok dividend pro strategické reinvestice.

Partneři z různých jurisdikcí navíc často volí nizozemskou BV jako neutrální a právně robustní platformu pro joint-venture. Vysoce přizpůsobitelné akcionářské dohody umožněné nizozemským právem dovolují nastavit propracované mechanismy pro řešení patových situací (deadlock) i ochranu menšinových akcionářů. Tato variabilita z ní činí ideální strukturu pro přeshraniční spolupráci.

Efektivní řízení přeshraniční korporátní správy

Správa sofistikované přeshraniční korporátní struktury v dnešním přísném regulatorním prostředí vyžaduje absolutní preciznost. Každé administrativní rozhodnutí, převod podílů nebo změna v řízení společnosti musí být bezchybně koordinovány. Právě zde přináší centralizovaný digitální ekosystém Anywhere.legal zásadní provozní hodnotu.

Platforma usnadňuje strukturované zadávání a přípravu případu tím, že interním právním týmům umožňuje bezpečně nahrávat korporátní dokumentaci a organizační schémata. Prostřednictvím zabezpečených digitálních procesů provádí Anywhere.legal předběžné analýzy k identifikaci potenciálních strukturálních slabin, jako jsou nedostatky v souladu se směrnicí Unshell. Toto automatizované vymezení rozsahu umožňuje vytvářet vysoce přesná zadání pro lokální specialisty.

Propojením technologií s lidskou odborností platforma spojuje klienty s prověřenými nizozemskými daňovými poradci, korporátními právníky a notáři. Tito zkušení experti provádějí veškerá finální podání a právní úkony, čímž je zajištěno, že umělá inteligence slouží výhradně jako provozní akcelerátor. Veškerá komunikace a dokumentace jsou archivovány v zabezpečeném centrálním úložišti, což vytváří neměnnou auditní stopu pro budoucí regulatorní kontroly.

Strategické řízení rizik a provozní řešení

Dlouhodobé strategické strukturování a udržitelnost

Dlouhodobá životaschopnost nizozemských holdingových společností zůstává vysoká, éra jejich využívání jako prostých, izolovaných daňových schránek však definitivně skončila. Strategické plánování se musí posunout od hledání mezer v zákonech k budování transparentních a udržitelných struktur. K úspěšnému fungování v regulatorním prostředí po zavedení Pilíře 2 a směrnice Unshell se podniky musí zaměřit na přiměřenou substanci, komerční účel a moderní digitální správu.

Každá transakce, restrukturalizace nebo založení nové entity musí být podloženy jasnými provozními a ekonomickými důvody. Administrativní a operativní řízení holdingu musí být vysoce systematické a opírat se o centralizované platformy zajišťující plnou kontrolu nad korporátní dokumentací i regulatorními lhůtami. Tento digitální přístup zaručuje, že struktury zůstanou v souladu s předpisy a obhajitelné v rámci globálních auditorských standardů.

Potřebujete mezinárodní právní pomoc? Spojte se s námi prostřednictvím Anywhere.legal.

FAQ

• 1. Funguje osvobození účastí u nizozemských holdingů v roce 2026 stejně jako dříve?
  Ano, osvobození účastí nadále plně osvobozuje dividendy a kapitálové zisky z kvalifikovaných účastí (minimálně 5% podíl) od nizozemské daně z příjmů právnických osob. Jeho uplatnění však podléhá mnohem přísnějším testům motivu a majetku k ověření skutečného obchodního účelu. Pokud je dceřiná společnost čistě pasivní a podléhá nízkému zdanění, osvobození může být odepřeno, proto musí být každá účast podložena pádnými ekonomickými důvody.

• 2. Jsou nizozemská družstva stále vhodná pro mezinárodní holdingové a nemovitostní struktury?
  Ano, družstva zůstávají vysoce efektivní, zejména pro nemovitostní projekty a private equity, a to díky své korporátní flexibilitě. Plní-li však družstvo pasivní holdingovou funkci bez aktivního podnikání, vztahují se na něj stejná pravidla srážkové daně z dividend jako na BV či NV. Pro bezdaňovou výplatu zisku musí družstvo prokázat aktivní činnost a dostatečnou lokální substanci.

• 3. Jak Pilíř 2 (Pillar Two) ovlivňuje roli nizozemského holdingu v globální struktuře?
  Pilíř 2 přímo dopadá na nadnárodní skupiny s konsolidovanými výnosy nad 750 milionů EUR. Jakožto přirozený konsolidační uzel nese nizozemská holdingová společnost primární administrativní odpovědnost za sběr dat a podání informačního přiznání GloBE (GIR). Ačkoli samotné osvobození účastí zůstává zachováno, jakýkoli příjem z dceřiných společností zdaněný pod 15 % vyvolá povinnost dorovnávací daně, což vyžaduje přesné nastavení převodních cen a finanční modelování.

• 4. Co se stane, pokud nizozemská holdingová společnost postrádá dostatečnou substanci?
  Nedostatek substance vede k závažným daňovým následkům včetně možného zpochybnění statusu skutečného majitele tuzemskými či zahraničními daňovými úřady. To by znamenalo uplatnění standardních srážkových daní z dividend, úroků a licenčních poplatků u zdroje bez nároku na smluvní výhody. Podle navrhované směrnice Unshell (ATAD 3) by navíc daňová existence holdingu mohla být zcela ignorována, což by vedlo k přímému zdanění na úrovni mateřské společnosti.

• 5. Jak může Anywhere.legal pomoci při revizi nebo nastavení nizozemské holdingové struktury?
  Anywhere.legal poskytuje zabezpečené, centralizované digitální prostředí pro řízení komplexních přeshraničních korporátních záležitostí. Klienti nahrají svou korporátní dokumentaci, kterou digitální nástroje platformy zanalyzují a identifikují potenciální strukturální slabiny. Následně platforma propojí klienty s prověřenými nizozemskými daňovými poradci a právními experty, kteří zajistí veškerá podání a potřebnou restrukturalizaci. Tento postup garantuje transparentní předem stanovené ceny, centralizovanou komunikaci a kompletní auditní stopu.